www.zdenek-kratochvil.cz


Vážená paní senátorko, vážená paní poslankyně,
vážený pane senátore, vážený pane poslanče,

stále se nemohu smířit s tím, že obviněný v trestním řízení nemá možnost bránit svá práva v rámci vyšetřování u nezávislého orgánu. Já a několik dalších osob jsme byli uměle přiřazeni k dalším obviněným a byli jsme 11 let až 13 let vyšetřováni, a to nezákonnými postupy s hrozbou mnohaletého vězení. Jako obvinění jsme si mohli na postup vyšetřování stěžovat pouze vyšetřovateli samotnému nebo státnímu zástupci, který vyšetřovatele řídí. Tyto osoby by však při vyhovění stížnostem musely konstatovat své vlastní pochybení, resp. pochybení jim podřízeného vyšetřovatele. Je tak dopředu dáno, jak bude o většině takových stížností rozhodnuto. Na námitku obviněného mají navíc povinnost "reagovat" pouze jedenkrát.

Takovýto tým má pak možnost postavit i při neobjektivně a nezákonně vedeném vyšetřování pro soudce velmi silnou obžalobu.

Mám v úmyslu ukázat na následujících kauzách, které vedli "náš" vyšetřovatel a státní zástupce, že tyto orgány mají stále moc obvinit a trestně stíhat kohokoliv z jakéhokoliv důvodu, aniž by taková osoba měla možnost účinně uplatnit svá práva obviněného.


I. POPIS DNEŠNÍHO PRÁVNÍHO STAVU

Přípravné řízení, tj. předsoudní fáze trestního řízení, je svěřeno policejním orgánům a státnímu zástupci. Obviněný nemá v přípravném řízení možnost žádat o kontrolu dodržování zákonnosti postupu policejního orgánu, resp. i postupu státního zástupce, nezávislý orgán, a to pro jeho neexistenci.

Státní zástupce

- řídí vyšetřování společně s policejním orgánem (§ 157 odst. 1 trestního řádu),

s čímž je neslučitelné, že také

- vykonává dozor nad zachováním zákonného postupu policejního orgánu (§ 174 odst. 1 trestního řádu); státní zástupce by tedy musel přiznat, že sám neprovádí řádný dozor nad činností policejního orgánu, pokud by připustil chyby vyšetřovatele,

a zároveň

- zastupuje obžalobu v řízení před soudem (§ 2 odst. 8 trestního řádu), pro kterou si při vyšetřování chystá silnou výchozí pozici, a má povinnost dokazovat vinu obžalovaného (§ 2 odst. 5 trestního řádu), což ho staví do jasné pozice protistrany toho, o jehož stížnostech předtím v přípravném řízení rozhoduje.

Ústavní soud opakovaně konstatoval, že státní zástupce není nezávislým a nestranným orgánem (srov. např. nálezy Ústavního soudu Pl. ÚS 3/09 z 8. června 2010, I. ÚS 573/02 z 23. března 2004).

Dle stávající právní úpravy obviněný může být vystaven svévoli policejních orgánů a státních zástupců "dozorujících" jejich činnost, ať již z důvodu profesního zviditelnění, politické či konkurenční objednávky, lajdáctví, apod.

Současný stav fakticky znemožňuje reálnou ochranu práv obviněného, kterou mu dnes má poskytovat ten, kdo je jeho procesním soupeřem a kdo má z povahy věci zájem zcela opačný.


II. NÁVRH ŘEŠENÍ

Aby nedocházelo ke zneužívání veřejné moci a bylo zaručeno zákonné a objektivní vyšetřování, je nutné, aby účinný dozor v přípravném řízení trestním alespoň v určitém rozsahu vykonával nezávislý orgán, nikoli aktivní účastník vyšetřování a budoucí žalobce, který se následně jako zástupce veřejné žaloby stává faktickou protistranou obviněného v soudní fázi trestního řízení.

Takovým orgánem by například mohl být v odborných kruzích již diskutovaný tzv. předprocesní soudce, jak jej například popisuje soudce Nejvyššího soudu České republiky a hlavní autor nového trestního zákoníku prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Předprocesní soudce musí být jako nezávislý orgán garantem práv a svobod občanů v trestním řízení, nepodílel by se na pátrání po důkazech ani by nedával žádné pokyny policejnímu orgánu či státnímu zastupitelství.


III. Několik vybraných příkladů nezákonných postupů, které posilují obžalobu a při kterých byl popřen princip garance zákonnosti státním zastupitelstvím:

1. státní zástupce spolupracuje s podjatým vyšetřovatelem

Vyšetřoval zapíral fakt:

  1. že se u obviněného neúspěšně ucházel o zaměstnání, a to 14 dní před jeho obviněním. Z této lži však byl usvědčen.
  2. že si předsevzal a že veřejně prohlašoval, že "…mě dostane...". Toto své tvrzení zapíral, avšak bylo mu prokázáno.
  3. K námitce o podjatosti z těchto důvodů vyšetřovatel sám o sobě rozhodl, že není podjatý, a státní zástupce jeho nepodjatost potvrdil.
Dokládající materiály


2. vyšetřovatel manipuloval vyšetřování

  1. Na R. L. byl více než rok vydán příkaz k zatčení. R. L. se po této době dostavil k vyšetřovateli, který mu podle R. L. namísto zatčení slíbil, že jej nezatkne a nebude iniciovat jeho vazbu, pokud následný den bude vypovídat proti obviněnému.
  2. Dohodnutou výpovědí vyšetřovatel získal "důkazy" proti obviněnému, kterého si předsevzal "dostat".
  3. Vyšetřovatel vyloučil navíc nevyrozuměním o tomto výslechu účast obhájce obviněného tím, že předstíral, že se R. L. následující den dostavil neočekávaně a že ho bylo nutno neodkladně vyslechnout.
  4. Za tuto manipulaci byl vyšetřovatel kázeňsky potrestán nadřízeným - a to pouze výtkou. Zmanipulované "důkazy" nebyly nikdy nahrazeny, a to i když dle tvrzení R. L. o tomto postupu vyšetřovatele věděla i státní zástupkyně.
Dokládající materiály


3. vyšetřovatel podporuje nezákonnou kompromitaci obviněného

Vyšetřovatel si namísto znalce přibral soukromou osobu, kterou protiprávně nazval znalcem. Svěřil jí úkony, které měly nezákonně kompromitovat obviněného. Tento občan se účastnil výslechů a spoluvyšetřování a měl přístup k elektronickým datům šetřených firem, která pak dokonce upravoval. Takto upravená data obdrželi znalci. Činnost tohoto civilisty vyšetřovatel nezákonně proplácel ve výši přesahující tehdy obvyklý roční příjem.

Na toto byl státní zástupce opakovaně, avšak bezvýsledně, upozorňován.

Dokládající materiály


4. vyšetřovatel a znalec sjednotili svoji nezákonnou činnost vůči obviněným

V bodu 3. popsané nezákonné součinnosti vyšetřovatele a shora uvedeného občana se účastnil i následně přibraný znalec. Vyšetřovatel, znalec a uvedený občan organizovali společné koordinační porady, na kterých se určoval jednotný a nezákonný postup znalce a Policie vůči obviněným.

Na všechny tyto nezákonnosti byl státní zástupce opakovaně, avšak bezvýsledně, upozorňován. Nezákonnosti postupu následně potvrdilo Ministerstvo spravedlnosti.

Dokládající materiály


5. Vydírací dopis

Vyšetřovatel vědomě porušil i mezinárodní právo, když vyhrožoval zahraniční firmě, že na ni pošle kontrolní orgány, pokud nebude s vyšetřovatelem proti obviněnému spolupracovat.

I přes vědomí státního zástupce nedošlo k nápravě.

Dokládající materiály


Děkuji za pozornost věnovanou tomuto dopisu.


V úctě


Zdeněk Kratochvíl
nar. 4.6.1949
bytem Hosov 38, Jihlava

V Jihlavě dne 3. května 2011